Den jedenáctý

11.10.2014
kopce nad Villafranca - Atapuerca, 19 km

Po půl šesté ráno se na celtu ozvaly první kapky deště. Všude kolem je mlha. Prší s několika přestávkami až do osmé, pak si Tek balí a jde do městečka Villafranca Montes de Oca pro vodu. Když se vrátí, znovu se rozprší, snídáme v nízkém přístřešku.

Po deváté vyrážíme na cestu. Přeháňky se za chvíli mění ve vytrvalý déšť. Na nejvyšším bodu trasy (Valbuena) se nachází památník obětem španělské občanské války, pravděpodobně v místě nějakého masakru / popravy provedené vojáky gen. Franca. Odtud je cesta po 7 km rozšířena takřka na lesní dálnici - nyní značně rozbahněnou. Po půl dvanácté - přiměřeně prochladlí a mokří - dorážíme do San Juan de Ortega, už jen poprchává. V místním kostele je klid a vcelku teplo. V kostele se nachází sanktuárium s ostatky světce, po němž je pojmenována vesnička. Ve dvanáctém století postavil s bratry přilehlý klášter a pečoval zde o poutníky do Compostely. Klášter se nyní opravuje.

Pokračujeme pomalu osychající hornatinou ještě o dvě vesnice dále, do Atapuerca, kde si nacházíme nocleh v příjemné soukromé albergue (vkusná úprava staré stodoly). Nedaleko vesnice je archeopark - ve zdejších krasových jeskyních byly nalezeny pozůstatky našich neandrtálských předků. Jedná se o nejstarší dochované archeologické naleziště v západní Evropě a součást světového dědictví UNESCO. Archeolog Tek samozřejmě nemůže odolat prohlídce, já protentokrát ano. V albergue spí ještě dva páry - Maďarka s Američanem (po cestě jsem je už alespoň 2x potkali) a 2 postarší Francouzi. Večer jdeme do přilehlého hotelu na španělské víno, zítra nás už čeká jen sestup do Burgosu.