Ráno vycházíme na osmou směr směrem k vesnici Grañón. Nenarazili jsme na žádný obchod a nic otevřeného nebylo ani v dalších 4 obcích, a tak jen s ranní sušenkou a zbytkem bagety jdeme 16 km až do Belorada. Krajina je nezajímavá, zemědělská. Stoupáme do olysalých, místy poli ozdobených kopců, cestou potkáváme další vádí, tentokrát s užším korytem. Je zataženo, před polednem se ale postupně vyčasuje.
Do města Belorado přicházíme po poledni. Kostel je otevřen, a tak jako správní poutníci míříme nejprve tam, pak snídáme - obědváme na náměstí. Na okraji města protíná Camino městský park se svěží zelení, je čas trochu osvěžit duše po vyprahlé oranžovo-hnědé z dopolední cesty. Zkoušíme různé posilovací stroje ve venkovní posilovně a pak dvě hodiny odpočíváme a sušíme věci mezi stromy. Je krásně - slunečno, větrno, příjemně teplo, vedle teče čistá řeka.
Po třetí hodině pokračujeme s přestávkami dál, až do Villafranca Montes de Oca. Vystupujeme ještě ca kilometr na městečko, kde bivakujeme. Jsme asi v jedenáctistech metrech nad mořem, kolem rostou duby. Pro Středoevropana opravdu nezvyklá podívaná. Je jasno a mírno, na obě strany jsou vidět v dálce hory.
