Ve 3:15 vstávám, balím věci i přístřešek. Před pátou odjíždím autobusem do Ovieda. Po cestě napůl spím a napůl se snažím zachytit přejezd horského pásma Cordillera Cantábrica (Kantaberské pohoří).
Do Ovieda přijíždím před půl devátou. Je ještě docela tma a tak trávím první hodinu v pěkném parku nad centrem města. Před půl desátou vyrážím hledat infocentrum. Město je jako vylidněné, zdá se, že pokračuje sváteční "maňana". V infocentru se snažím koupit nějakou vhodnou mapu pro toto camino, ale něco na způsob českých mapových podkladů opravdu není k dostání. Nakonec odcházím jen s poutnickou brožurkou, kde jsou jednotlivé navržené úseky slovně popsány a pod každým úsekem je velmi schematický zákres trasy. Nu, aspoň to bude větší dobrodružství. Zakupuji credential pro Jarku.
Přes den se pohybuji po městě a hledám obchod s oblečením pro dokoupení teplejších částí. Nakonec jeden obchoďák v centru odpoledne otevírá, zakupuji lehké rukavice. Procházím městem a na severním okraji nacházím rozsáhlá sportoviště a ve svahu pak přístřešek a jeskyni s lavičkami. Může to být alternativa pro dnešní nocleh. V městském albergue mají otevřeno jen do 21 hodin, místní správce je ochoten počkat tak 30 - 40 minut, pak by ale ubytovnu zavřel. Jarka má přijet po deváté, ale z autobusového nádraží je to ještě přes půl hodiny cesty, tak nakonec tuto variantu noclehu vzdávám. Od správce dostávám kontakt na levný hostel v centru. Nezkušen v takovém ubytování, najdu si ho a zvoním. Nikdo neotvírá. Zkouším to ještě jednou o nějakou hodinu později, na volání ale rezignuji.
Ve čtvrt na deset přijíždí autobusem z Madridu Jarka, jdeme nahoru nad město, spíme v oné "vybavené jeskyni". Nad ránem přichází nějaký místní štamgast a je značně komunikativní. Prý jsem s ním taky chvíli živě komunikoval. Nějakou hodinu tu spí s námi a pak jde zase dál...