Na sedmou přijíždíme do Paříže. Z mikrofonu od řidičů se ozývá brutální české "Paříž!", byť už je většina cestujících zahraniční, tedy teď už spíše nečeské provenience. Venku je ještě tma, jak platí na celé pevnině středoevropský letní čas. Metrem se dostáváme z autobusového nádraží v Gallieni do Gambety. Odtud pak pěšky procházíme metropolí Francie. Zatím se Paříž zdá jako jakékoliv evropské velkoměsto, snadno zaměnitelné.
Na Boulevard Richard snídáme. Vedle parčíku spí na ulici bezdomovecká rodina, na místě k parkování, přikrytá peřinami. V našem rovnostářském státě nejsme na takové sociální nerovnosti zvyklí, ale dost pravděpodobně takové situace budeme zažívat i my v ČR. Za chvíli procházíme místním trhem. Skvostná nabídka!
Za sedm hodin času do odjezdu vlaku stíháme navštívit katedrálu de Notre Damme, Louvre, Champs-Elysee, Eifelovku. Před katedrálou a před Louvrem nás odchytí sběrači podpisů - a peněz. Bez zkušenosti a se vstřícným přístupem se upisujeme jedněm a pak druhým podpisem k daru peněz na prospěšné účely. Houby prospěšné - takových "sběračů" je všude plno, odchytávají nic netušící turisty. Většinou se jedná o cikány a černochy, vzhledem k tomu, jak jsou rozprostření a postupují skoro na vlas stejně, půjde asi o organizovanou skupinu. Černá mafie? :-) Zchudnul jsem o pár euro a jsem zas o jednu zkušenost bohatší...
Před půl třetí vyrážíme IDTGV do Bayonne. Vlak jede 3 hodiny bez zastavení až do Bordeaux, zvlášť první část trasy za Paříží frčí snad tři sta km v hodině. Pak se rychlost snižuje, tipoval bych na úroveň našich EC/IC na koridorech. Krajina je většinou nudně rovinatá, jen před Bordeaux přibylo kopců. Vesnice mají často domy z neomítnutých kamenů, je vidět dost gotických kostelů, zámků a hradů.
Před půl osmou dorážíme do Bayonne, baskického města nedaleko pobřeží Atlantiku. Nabíráme vodu, zastavujeme se v jedné malé pizzerii a hledáme nocleh. Nakonec spíme na malé vyvýšenině za městem v lese , na jednom z mála míst, kde se dá v okolí ulehnout.
