zamyšlení

Pro mnoho z lidí stojících mimo křesťanství je existence velkého množství křesťanských církví důkazem proti tomuto náboženství, ba přímo svědectvím křesťanů proti sobě. Různé denominace hádající se o slova, význam biblických textů, podobu liturgie, historickou věrohodnost a apoštolskou posloupnost nebo o podobu křtu jim mohou připomínat politické handrkování se o “jedinou správnou” cestu, o moc. Nelze zastírat, že to tak občas bývá a že rozdělení křesťanů je mezi mnohými z těch, kteří svoji cestu myslí vážně, považováno za velikou hanbu.

V mrazivém ránu listopadových dní, kdy si vítr pohrává se spadaným listím, přehazuje nepatřičně vlásky naondulovaným paním a nagelovaným mladíkům, s tichým šramotem posunuje odpadky, a profukuje každou skulinu špatně zapnutého kabátu, mi přichází na mysl advent. Jaký asi bude letošní advent, ona čtyřtýdenní kouzelná    doba před vánočními svátky ?

S nastávající adventní dobou a blížícími se vánočními svátky není bezpředmětné zamyslet se nad smyslem, obsahem, poselstvím Vánoc. Jestliže totiž neznám smysl, proč bych pak měl nějaké svátky slavit? Nešlo by potom jen o mrtvou tradici i nebo o něco, s čím se nemohu vědomě ztotožnit? Mnoho z nás hledá význam Vánoc v minulosti a z tohoto pohledu na ně nahlíží. Poselství a obsah těchto oblíbených svátků ale musíme hledat i v současnosti, protože kdyby se vytratil, Vánoce už nebudou Vánocemi.